Po minulém udržení se ve druhé nejlepší skupině jsme byli zvědaví na další los pro turnaj 9. ledna. Nakonec se našimi soupeři ve skupině staly týmy SK Dvojka Praha, Sokol Královské Vinohrady a Vikingové z Kobylis. Los určitě zajímavý, protože Dvojce jsme měli co vracet za nešťastnou porážku na Spojích 1:7, s Vinohrady jsme měli vyrovnanou bilanci 1:1 ze dvou vzájemných přátelských zápasů a Vikingové pro nás byli velkou neznámou. Tedy očekávání se směsicí nadějných pocitů, že bychom se mohli zase ve druhém výkonostnim koši udržet.
Naše očekávání ale začalo brát za své již během týdne, když se nám začala rýsovat soupiska na turnaj. Nemoci, rodinné dovolené a další absence totiž vyškrtly z nominace řadu hráčů - oba Martiny, Jakuba A., Pepu i Standu. A tak se na čelech trenérů začaly prohlubovat vrásky. Po dvou povánočních trénincích nakonec Michal namíchal sestavu vlastně ze všech registrovaných hráčů. Celkem jsme tedy do boje mohli postavit osm hráču do pole a Tomáše do brány.
První zápas nám postavil do cesty těžkého soupeře - Dvojku Praha, který hrál na plné dvě pětky, zatímco my jsme točili tři obránce (Kryštofa, Adama a Ríšu) a pět útočníků (Kubu, Bohouše, Ondru, Thea a Jakuba M.). Naši hoši předvedli perfektní výkon, na jaký jsme se již nějaký čas všichni těšili. Velkou pochvalu směřuji do brankoviště na Tomáše. Jeho výkon byl excelentní, s neutuchající pozorností dokázal zlikvidovat 25 střel a za svá záda proustil jediný gól. Svými zákroky (úspěšnost 96%!) doháněl střelce soupeře k zoufalství a značnou měrou přispěl ke konečnému vítězství 3:1. Ani Tomáš by ale nemohl dotáhnout tým k vítězství, kdyby výborně nepracoval celý tým a když to píši, tak mám na mysli tentokrát opravdu VŠECHNY hráče. Obránci skvěle pozičně přistupovali k protihráčům, tělem zachycovali soupeřovy přihrávky, rozehrávku vedli se zdviženou hlavou a zbytecně nezmatkovali. Útočníci se vraceli pomáhat obraně, při útocích se snažili nacházet jeden druhého a u mantinelů nedali soupeři nikdy nic zadarmo. Velký posun byl vidět ve snaze nacházet nabíhající obránce z druhé útočné vlny a nedarovat bez boje žádný míček. Osobně se mi líbil Jakub M., který se snažil, bojoval a nevyrobil žádnou fatálku :-) Je vidět práce z tréninku, chce to dál pořádně makat a bude to dobré. Blahopřeji Ríšovi k prvnímu bodu za asistenci - naše tradiční opora v zadních řadách na něj chvíli musela čekat, a protože vím, že se na první bod moc těšil, tak jsem rád, že přišel právě v takto povedeném a těžkém utkání. Uznání patří i Teovi za druhu asistenci a Kubovi za nastřílený hattrick, který se proti tak těžkému soupeři cení.
Takže rozehráno jsme měli dobře, ale čekaly nás Vinohrady, které si ve svém prvním zápase poradily s Vikingy z Kobylis a na tváři trenéra Michala se daly číst obavy. A jak se ukázalo, byly oprávněné.
A pokračování zase zítra.
