Hoši, děkujem!

 

Když si trenér Michal přivedl do elévů partičku kluků z chodovské přípravky, kterou si rovněž sám vypiplal, a v týmu mu do nové sezóny zbyl jen Martin Lapáček, a na zápasy hostující Ondra Novotný, těžko kdo by si mohl myslet, že se tato sezóna bude moci nechat považovat za nadějnou. Během letního soustředění a měsíce září se však kluci dokázali dát dohromady jako tým natolik, že vznikla úžasná parta, která se chtěla porvat o výsledek. A když pak dorazily soutěžní tmavě modré dresy v poněkud naddimenzovaných velikostech :-), vznikl nový modní trend, typický právě jen pro naše chodovské chlapce. Skoro by se dalo napsat, že tyto dresy, a zejména pak dlouhé trenýrky, do srdíček kluků zanesly něco z pověstné skotské tvrdohlavosti a neústupnosti. A vybaveni navíc zbrusu novým týmovým pokřikem v duchu modré soudržnosti a týmové pospolitosti se naši Chodové ze skotské jižanské vrchoviny vrhli do prvních bojů nastávající sezony.

 

První turnaj jsme začínali v elitní A skupině, ve které jsme se až na dva turnaje dokázali udržet po celou dobu tohoto soutěžního ročníku. Nezastírám, že nám mnohdy přálo štěstíčko a zákonitosti minitabulky máme zmáknuté možná nejlépe ze všech týmů ligy, ale i štěstí se musí jít naproti a kluci si ho za svoji neutuchající bojovnost a ochotu poprat se o výsledek určitě zasloužili. Během litých bojů se tým dokázal vyvíjet za jemného směřování trenérů z partičky nesourodých individualit do opravdového mužstva, které mnohdy dokáže potrápit jakéhokoliv favorita.

 

Genezí ovšem prošel nejenom tým hráčů, ale také tým trenérů, kdy k Michalovi s Markem přistoupil také Marcel a přinesl do družstva zase něco nového, element dalšího úhlu trenérského pohledu, chuť pracovat pro další a zapojovat do dění v elévech i další rodiče hráčů. Kluci tak dostali k dispozici špičkový trenérský tým, který měl najednou možnost začít pracovat na více frontách naráz a v případě potřeby pomáhat i v individuálním rozvoji některých kluků. Stejnou cestou se ovšem ubírala i fanouškovská obec, která, snad symbolicky, právě na poslední ligový turnaj dotáhla svůj vývoj do jednolité chodovské modře „replik“ hráčských dresů a její sílu a vitalitu nejlépe ze všeho dokumentuje příhoda z dnešního dne, kdy se před plnou „modrou“ tribunou zastavil jeden z hráčů Vos a se zatajeným dechem a vykulenýma očima říká: „ Vy všichni fandíte Chodovu? Tolik? To není možný…“

 

Když se tak probírám při psaní těchto řádek pamětí, vybavuje se mi celá řada zážitků i historek, při kterých se nevědomky usmívám a jsem na naše kluky pyšný. Ano, nezdařila se spousta věcí, udělali jsme spoustu chyb, zdaleka nejsme dokonalí a mohli bychom o našich pochybeních a slabinách mluvit dlouhé hodiny, ale přesto bych chtěl, abychom dnes viděli věci vstřícně. To, že se nám dnešní turnaj nepovedl a skončili jsme na sedmém místě bych rád interpretoval jako úspěch. Být sedmý v elitní skupině z cca 40 týmů není přeci vůbec špatné.

 

Co mi je svým způsobem však líto je fakt, že se v květnu tento tým hráčů a realizačního týmu rozejde, aby byla naplněna neúprosná zákonitost vývoje a kluci „dvoutisícovky“ přešli do starší kategorie mladších žáků. Na dnešním klání se byl na své budoucí svěřence na jeden zápas podívat i trenér mlžů Dejv a když zůstaneme v pozitivním naladění, odnášel si z Třebešína dobrou zprávu – stále ještě je na čem pracovat, co se učit a co zlepšovat :-)

 

Ačkoliv tedy k rozdělení týmu dojde již v květnu, budou kluci společně hrát až do prázdnin ještě celou řadu turnajů, ve kterých budou moci prodat to všechno, co se pod vedením MMM naučili a já jim přeji, aby si všechny tyto turnaje užili a dokázali v nich rozdat hodně radosti i hrdosti všem, kteří v ně věří a fandí jim. A nejvíce snad Michalovi, jehož práci s kategorií elévů obdivuji a před kterým hluboce smekám. Neznám totiž mnoho lidí, kteří by dokázali neúnavně a oddaně tolik let vypiplávat z ničeho budoucí nadějné florbalisty a loučit se s nimi každý rok právě ve chvíli, kdy se s nimi již začíná dát jako s florbalisty také pracovat. Takže Michale, speciální díky v tomto komentáři, patří právě Tobě!

 

Hlavní poděkování pak patří všem hráčům, kteří nás dokázali naplňovat emocemi po celou ligu. I když se kluci třeba dnešní turnaj nevyvedl podle vašich představ, tak si z něho vezměte ponaučení, podívejte se na svoje chyby a příště to bude určitě lepší.

 

Poděkovat chci osobně a sám za sebe ale ještě pěti konkrétním hráčům - Kryštofovi za bezchybně zvládnutou a reprezentativní roli kapitána! Nikoho jiného si neumím jako kapitána představit. Můj obdiv máš za svůj skromný, pokorný a pracovitý přístup k tréninku a oddaný boj v zápase. Za ten rok jsi vyrostl ve velkého univerzálního hráče a svým příkladem dokážeš táhnout i ostatní. Kuba má můj obdiv za svoje nadšení pro florbal a ochotu pro něj ze sebe vydat doslova úplně všechno v zápase i na tréninku, úctyhodnou sbírku 40 ligových bodů a za svůj přerod z čistého střelce na kombinačního hráče, který již přihrávky dává minimálně stejnou měrou, jako je přijímá. Poděkování patří také Jakubovi A., za to jak na sobě pracoval celou sezonu, ve které individuálně vyrostl spolu s Kryštofem podle mne nejvíce ze všech, a po přechodu kapitána na pozici centra se stal jednoznačně nejlepším kmenovým obráncem týmu. Líbí se mi jeho poctivost a přístup a ostatní beci by si z něj mohli vzít příklad. A díky směřuji rovněž k oběma brankářům, kteří se dokázali spolu bez vzájemné řevnivosti porovnat, kteří se navzájem podporují a kteří mnohdy dokáží tým podržet v kritických situacích.

 

Myslím, že s koncem ligové sezony udělají svoje ohlédnutí i trenéři a tak ostatní již nechám na nich. Jisté ale je, že Bohouš s Ondrou, Pepou a Martinem B. se pro příští rok musejí stát novými leadery elévů a nést jejich prapor do dalších vítězných bitev.

 

Takže ještě jednou veliké díky VŠEM hráčům, trenérům a rodičům za super ligu 2010/2011.

 

Heja Chodov, Heja!

 

P.S.: A koho zajímá poslední ligový turnaj, tak se může podívat na fotky, následně na videa a do jednotlivých rubrik elévů.

 

Fotky z turnaje najdete zde: tesyk.rajce.net/Liga_elevu_Trebesin_16_4_2011