Konec dobrý, …

Poslední ligové kolo jsme odehráli v neděli 17.4. ve Stochově. Sestava byla téměř tradiční, až na post brankáře, kde nás prvně posílil Zdeněk z „béčka“. Navíc taťku Pavla nahradil milovník červených luceren a šikmých očí, bijec Radek.

První zápas nás čekali favorizovaní FKMP. Nepsaný, ale faktický trenér týmu Jarda naordinoval pro dnešní den taktiku „za půlku ani noha“, tak jsme teda vyčkávali:) Soupeři se naši zeď bourat příliš nedařilo a my jsme postupně vystrkovali růžky, až se po dobrém pasu nádherně trefil „Filipínec“. Na soupeři byla vidět větší technická zručnost, kterou jsme museli nahrazovat obětavostí. Dostali jsme dokonce možnost přesilové hry, ale ta dopadla v podání první lajny tragicky. Bohužel se nám nepodařilo pokrýt jeden z brejků a soupeř vyrovnal. Štěstí se na nás ovšem usmálo záhy, když ještě v průběhu přesilovky Radek nahazoval na bránu na Aldu, který v průběhu rotace svého dvojitého tulupa dokázal ladně nohou usměrnit balónek do sítě (pět 10tek za styl :-)). Potom se dlouho hrálo za stavu 2:1, ale na naší straně zůstalo sedět štěstíčko až do soupeřovi power play, kdy si míček opět přivlastnil Radek a dodal nám klid. Pár minut před koncem se ještě vydařila tradiční kombinace osa Jarda – Ondra a druhý jmenovaný vsítil. V poslední minutě dostal soupeř možnost standardky a propálil vše, co mu stálo v cestě, 4:2. To už byl ovšem úplný konec zápasu a my si mohli vychutnat jedno z nejcennějších vítězství v této sezóně.

Druhý zápas nás čekal předposlední tým tabulky Torza Sorry. Postavení soupeře bohužel i náš vlažný přístup k utkání. Malé nasazení, křeč v zakončení a žádný moment překvapení byli naše hlavní nedostatky v úvodu utkání. Když se k tomu přidal ještě nedůraz v obranné fázi, nebylo zas takovým překvapením, že soupeř postupně odskočil až na 0:2.

Po krásné individuální akci zvedl prapor kapitán Jarda. To nám vlilo krev do žil. Naneštěstí soupeř po jednom z brejků z úhlu propálil jinak vynikajícího brankáře Zdendu a prohrávali jsme 1:3. Postupně se nám však (především první lajně) dařilo soupeře zavírat v jeho třetině, což vyústilo v kýžené snížení na 2:3. Náš dlouhodobě nejlepší hráč Marťa nekompromisně propálil vše, co mu stálo v cestě.

Tento zápas byl bohužel velmi zatížen nevyrovnaným výkonem obou sudích. Ti totiž nepochopitelně pískali jakýkoliv souboj o balónek nehledě na to, kdo ho hrál první. Jejich rozhodování odpovídalo spíše aprílovému počasí, než florbalovým zákonům. Ale pak to přišlo. Jarda si totiž vzal v rohu před rozehrávkou slovo. Řečnil jak Jirka Paroubek za pultíkem ve sněmovně: „My si nepřejeme...!!!“. A opravdu rozhodčí Jardovo přání vyslyšeli. Začali pískat (více) pro nás. Záhy Torzům upřeli trestné střílení (po Marťově zásahu v malém brankovišti) a naopak za kecy poslali odpočnout soupeře. A byl to právě náš střelec sezóny, který po důrazu v bráně vyrovnal.

Nakonec se dostala ke slovu i druhá lajna, když se zády k bráně Jarda – stylem trefila k tyči hvězda víkendových utkání Radek. Tato pohotová rána nám zajistila vedení 4:3. Utkání jsme už i s pomocí tyček nepustili a připsali si další vydřené vítězství (ikdyž soupeř si svůj bod zasloužil).

Díky štěstí osudu zremizovali svůj poslední zápas sezóny naši bezprostřední soupeři tabulky FKMP a Athletics a my se tak v konečné tabulce ligy překvapivě octli na pohledném patém místě. Svědčí o o tom, že liga byla velmi vyrovnaná, protože jsme až do předposledního kola měli v hlavách hlavně hrozbu sestupu.

Chtěl bych poděkovat všem za kvalitní obranu, bojovnost a nasazení v posledním kole, které nám naznačilo, že ještě nepatříme do starého železa (mezi veterány :-)). Borci, máme co zlepšovat, pokud míříme za rok o stupínek výš! Tudíž se z vervou vrhněme na posezónní období turnajů a přípravných utkání, tak abychom do příští sezóny nastoupili připraveni lépe než letos.

Hodně štěstí do dalších bojů.